Hovory Konfuciovy, vladař bez koruny

Pře­loženo z fran­couz­štiny • češ­tina (t­chèque)

„Bez to­hoto zá­kladního klíče [Hovorů] by člověk ne­mohl pro­niknout k čín­ské civi­liza­ci. A kdo by tuto civi­lizaci igno­roval, nikdy by ne­do­sáhl než čás­tečného po­ro­zu­mění lid­ské zku­šenos­ti.“

Konfu­cius. Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovory Konfu­ci­ovy), přel. z čín­štiny Pierre Ryckmans, před­ml. René Éti­em­ble. Pa­říž: Gal­li­mard, sb. „Connaissance de l’O­ri­en­t“, 1987.

Dě­jiny myš­lení na­bízejí jen málo příkladů vlivu tak roz­sáh­lého a tak trvalého, jako byl vliv Cti­hodného Mi­s­tra Konga ne­boli Kongfu­ziho¹Od­mítnuté for­my:
Cong fou tsëe.
Krong-fou-tsé.
K’ong-fou-tseu.
Kong-fou-tze.
Khoung-fu-tzée.
Khoung-fou-dze.
Cung-fou-tsée.
Khung-fu-dsü.
Kung-fu-tsu.
Kung fu-t­zu.
Cun-fu zu.
Cum-fu-çu.. Má­me-li jeho ve­likost po­su­zovat podle hlu­boké stopy, kte­rou za­ne­chal u všech ná­rodů vý­chodní Asie, mů­žeme jej bez­po­chyby na­zvat „nej­větším uči­te­lem […], ja­kého kdy věky zplo­dily“. Právě v jeho Hovorech (Lun-jü)²Od­mítnuté for­my:
Analekta.
Dialogy.
Anály.
Výroky.
Fi­lo­sofické hovory.
Fi­lo­sofické dis­kuse.
Kniha hovorů či mravních roz­prav.
Roz­pravy a slova.
Aforismy.
Konverzace s žáky.
Li­ber sen­ten­ti­a­rum (Kniha sen­tencí).
Rati­o­ci­nan­tium ser­mo­nes (Hovory ra­ci­o­na­listů).
Dis­sertæ sen­ten­tiæ.
Lén-yù.
Luen yu.
Louen yu.
Loung yu.
Lien-yu.
Liun iu.
Liun-ju.
Loun-yu.
Loun iu.
Lún-iù.
Ne­zamě­ňovat s:
Les En­t­reti­ens fa­mi­liers de Confu­cius (Dů­věrné roz­hovory Konfu­ci­ovy) (Kongzi jiayu), které tvoří ja­kýsi he­te­ro­doxní do­plněk sbírky Hovorů. vy­zařuje jeho vroucí láska k lid­stvu a jeho vzne­šená mo­rálka, čerpaná z pra­menů zdravého ro­zu­mu; právě tam se pro­jevuje jeho ustavičná snaha navrá­tit lid­ské při­ro­zenosti onen prvotní lesk, jejž ob­držela od Ne­bes, ale který byl za­temněn temno­tami ne­vě­do­mos­ti. Nelze se tedy divit, že jezuit­ští ot­cové, kteří jej před­stavili a ob­divovali Ev­ropě pod la­ti­nizovaným jménem Confu­cius, vůči němu po­jali nadšení rovné nadšení Číňanů. Spat­řovali v jeho Hovorech perly Číny či cosi ještě cennější­ho, ne­boť pre­ti­o­sior est cunctis opi­bus [sapi­en­tia] (moud­rost je vzácnější než perly)³Př 3,15 (přel. La Bib­le: tra­duction offi­cielle li­turgique (Bib­le: ofi­ci­ální li­tur­gický pře­klad)).. A do­šli k zá­vě­ru, že „tato učení nejsou dobrá pouze pro lidi v Číně, ný­brž […] že je málo Fran­couzů, kteří by se […] ne­po­važovali za velmi šťastné, kdyby je dokázali uvést v praxi“. Sám Vol­taire, jím okouz­len, po­vě­sil ve své pra­covně por­trét čín­ského mudr­ce, pod nějž umís­til tyto čtyři verše:

„Vy­k­la­dač je­di­ného spa­si­telného ro­zu­mu,
Aniž by oslnil svět, osvě­coval mys­li,
Mlu­vil pouze jako mudrc a nikdy jako pro­rok;
A přesto mu uvě­ři­li, a to dokonce v jeho ze­mi.“

Vol­taire. „De la Chi­ne“ („O Číně“). Œuvres complè­tes de Vol­taire (Se­brané spisy Vol­tai­rovy), sv. 40, Ques­ti­ons sur l’En­cyclopé­die, par des ama­teurs (Otázky k En­cy­klope­dii, od mi­lovníků), IV, César-Égalité. Oxford: Vol­taire Foun­dati­on, 2009.

Samozřejmost přímého rozumu

Po­su­zována z dvo­jího hle­diska mo­rálky a po­li­tiky, Konfu­ci­ova nauka se po­dobá té, již ve stejné době hlá­sal Sókra­tés. „Přá­telé ro­zu­mu, ne­přá­telé fana­tismu“ (Vol­taire), Konfu­cius a Sókra­tés odili an­tickou moud­rost onou jem­nos­tí, onou sa­mo­zřej­mos­tí, oním kli­dem, jež dokáží za­sáh­nout i nej­hrubší mys­li. Snad nikdy ne­byl lid­ský duch dů­stojněji před­sta­ven než tě­mito dvěma muži. Nad­řazení svou fi­lo­sofií, ne­byli o nic méně nad­řazení svým úsudkem. A tak vždy vě­dě­li, kam až je třeba jít a kde je třeba se za­stavit. A pokud se přece jen od­chý­lili od správné cesty, je­jich zdravý ro­zum je na ni opět navedl, čímž mají značnou vý­hodu před mnoha fi­lo­sofy naší do­by, kteří mají úvahy tak za­mo­tané, tak ne­správné, jemnůstky tak hro­zivé, že jen stěží ro­zu­mějí sami so­bě. „Mistr pravil: „Nikdo by ani ne­po­mys­lel vy­jít ji­nudy než dveř­mi. Proč se tedy lidé snaží krá­čet mimo Cestu?““ (VI.17)

Li­tujeme tedy mínění Hege­lova, který nena­cházeje v Hovorech žádné z oněch zblou­dění, jež na­zýval fi­lo­sofií, roz­hodl straš­livým slovem: „bylo by lepší pro Konfu­ci­ovu po­věst, kdyby jeho dílo ne­bylo pře­loženo“⁴Hegel, Ge­org Wilhelm Fried­rich. Leçons sur l’his­toire de la phi­lo­sophie (Přednášky o dě­ji­nách fi­lo­sofie), přel. z něm­činy Jean Gi­be­lin. Pa­říž: Gal­li­mard, 1954.. Toto zcela ger­mán­ské po­hr­dání je o to po­divnější, že Ně­mecko vlastní s Go­ethovými roz­hovory knihu emi­nentně blíz­kou jak svou klidnou krá­sou, tak živou pří­tom­ností Mi­s­tra. Nenechme se mý­lit! Po­važovat Konfu­cia za ne­hodného pře­kladu zna­mená od­mí­tat sám ro­zum — „onu vnitřní prav­du, jež je v duši všech lidí a již se náš fi­lo­sof ne­u­stále tázal, [aby tak] ří­dil všechna svá slova“ (Jean de Labru­ne).

Cesta mudrcova

Jako to­lik ji­ných „učitelů“ lid­ského ro­du, jako Buddha v In­dii, Za­rathuštra v Per­sii, Konfu­cius ne­byl spi­sova­tel, ný­brž Mi­s­tr, který svým žákům za­ne­chal úkol za­zna­menat jeho učení. Ostatně cizí velkým pro­slovům a ne­místné vý­mluvnos­ti, dával přednost sou­stře­děnému po­sto­ji, „po­dobnému po­stoji hu­debníka sklo­něného nad svým ná­stro­jem, aby z něj vy­lou­dil nejkrásnější me­lo­die“⁵Podle zářné ob­razu An­to­i­na-J­o­sepha Assafa.. Někdy dokonce vzdychal: „Chtěl bych už ne­mlu­vit“. Žákům, kteří se nad jeho ml­čeními vzru­šova­li, od­po­ví­dal s majestá­tem téměř kos­mickým: „Mluví snad Ne­be? A přece čtyři roční doby plynou svým bě­hem, a přece se rodí všechny tvo­ry. Mluví snad Ne­be?“ (XVII.19)

Pokorně pro­hlašoval kaž­dé­mu, kdo ho chtěl sly­šet: „Pře­dávám, nic ne­vy­nalézám […] a mi­luji sta­ro­by­lost“ (VII.1). Tuto úlohu pře­dava­tele ob­řadů (li), vě­dění (č’) a smyslu pro lid­skost (žen) plnil s od­danos­tí, s dů­stojnos­tí; nikoli bez pro­žívání hlu­bokých sklí­čenos­tí, vě­da, jak „je jeho po­slání tíživé a jeho cesta dlouhá“ (VIII.7). Avšak po­vzbu­zoval se myš­lenkou, že na­plňuje sku­tečné ne­beské po­slání: „Král Wen je mr­tev. Není to nyní já, kdo je po­vě­řen úschovou civi­liza­ce? Kdyby Nebe pří­sahalo její zá­hu­bu, proč by ji svě­řilo smr­telní­kovi, jako jsem já? A pakliže Nebe roz­hodlo tuto úschovu za­chovat, čeho se mám obávat od lidí z Kuangu?“ (IX.5)

Říše ctnosti

Slovo, jež se v Hovorech často ob­jevuje, je „čestný muž“ (ťün-c’), které pů­vodně ozna­čovalo šlech­tice po­cháze­jí­cího z uro­zeného rodu a ro­di­ny, ale je­muž Konfu­cius dává nový smysl, ne­boť aris­tokra­cii krve na­hrazuje aris­tokra­cií srd­ce. Člověk vyš­ších kva­lit se již ne­defi­nuje zro­zením, jež přijímá z ru­kou ná­ho­dy, ný­brž mravním po­vzne­sením a cit­livos­tí, jichž nabývá stu­diem⁶Jak při­po­míná Cyrille Java­ry, Fran­cie bude muset po Konfu­ci­ovi če­kat dva­cet tři sto­le­tí, než uvidí Figa­ra, hrabě­cího ko­morníka, dovo­lávat se rovnos­tář­ských citů a po­msty proti privi­legiím svého pá­na: „Pane hrabě […]. Pro­tože jste velký pán, máte se za velkého géni­a!… Šlech­tický pů­vod, jmění, hodnost, místa; to vše činí tak pyšným! Co jste udě­lal pro to­lik vý­hod? Dali jste si tu prá­ci, že jste se na­ro­di­li, a nic víc. Ji­nak však do­cela oby­čejný člověk! Za­tímco já“ atd.. Po­do­ben „Po­lární hvězdě“ (II.1), ne­měnné a ústřední, ne­stará se o to, že není povšimnut; spíše se snaží uči­nit cosi povšimnutíhodného: „Mistr pravil: „Není to ne­štěstí být ne­po­znán lid­mi, ale ne­štěs­tím je je ne­po­znat““ (I.16). Kde na­jít krásnější maxi­mu, větší lhos­tejnost vůči slávě a úspě­chu? Co na tom, ostatně, že Konfu­cius zů­stal po celý život vla­dařem bez ko­runy? Vy­bu­doval Ří­ši, je­jíž ne­vi­di­telné hranice se roz­pro­stí­rají k hrani­cím lid­stva.

Pro hlubší studium

O Hovorech Konfuciových

Citáty

„子曰：「不知命，無以爲君子也；不知禮，無以立也；不知言，無以知人也。」“

論語 na Wiki­source 中文, [on­li­ne], konzul­továno 15. dubna 2026.

„Konfu­cius pravil: „Kdo ne­zná osud, ne­může žít jako čestný muž. Kdo ne­zná ob­řa­dy, ne­ví, jak se chovat. Kdo ne­zná smysl slov, ne­může po­znat li­di“.“

Konfu­cius. Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovory Konfu­ci­ovy), přel. z čín­štiny Pierre Ryckmans, před­ml. René Éti­em­ble. Pa­říž: Gal­li­mard, sb. „Connaissance de l’O­ri­en­t“, 1987.

„Mistr pravil: „Kdo ne­zná svůj úděl, ne­může být dob­rým člověkem; kdo ne­zná ob­řa­dy, ne­může si udržet své po­sta­vení; kdo ne­zná smysl slov, ne­může sou­dit li­di“.“

Konfu­cius. Les En­t­reti­ens de Confu­cius et de ses dis­ciples (Hovory Konfu­cia a jeho žáků), přel. z čín­štiny Jean Levi. Pa­říž: A. Mi­chel, sb. „Spi­ri­tua­li­tés vivan­te­s“, 2016; pře­tisk pod ná­zvem Entretiens (Hovory), Pa­říž: Les Belles Let­tres, 2019.

„Mistr pravil: „Kdo ne­po­znává ne­beský de­kret, ne­může být dob­rým člověkem. Kdo ne­ovládá ob­řa­dy, ne­může se pro­sa­dit. Kdo ne­zná hodnotu slov, ne­může po­znat li­di“.“

Konfu­cius. Les En­t­reti­ens (Hovory), přel. z čín­štiny Anne Cheng. Pa­říž: Édi­ti­ons du Se­uil, sb. „Points. Sages­se­s“, 1981.

„Konfu­cius pravil: „Bez zna­losti osudu se nelze stát kva­lit­ním člověkem. Bez zna­losti zdvo­ři­losti v ní nelze se­trvat. Bez zna­losti smyslu slov by ne­bylo možné po­ro­zu­mět li­dem“.“

Konfu­cius. Les En­t­reti­ens de Confu­cius et de ses dis­ciples (Hovory Konfu­cia a jeho žáků), přel. z čín­štiny An­dré Lévy. Pa­říž: Flam­ma­ri­on, sb. „GF“, 1994.

„Konfu­cius pravil: „Ne­zná­me-li osud, nic nám ne­u­možňuje být dob­rým člověkem. Ne­zná­me-li ob­řa­dy, nic nám ne­u­možňuje uchy­tit se ve spo­lečnos­ti. Ne­zná­me-li smysl slov, nic nám ne­u­možňuje po­znat li­di!““

Phi­lo­sophes confu­ci­anis­tes (Konfu­ci­án­ští fi­lo­sofové), přel. z čín­štiny Char­les Le Blanc a Rémi Mathieu. Pa­říž: Gal­li­mard, sb. „Bib­li­o­thèque de la Pléi­a­de“, 2009.

„Fi­lo­sof pravil: „Ne­cí­tí-li se člověk po­vě­řen splnit po­slání, man­dát, nelze jej po­važovat za nad­řazeného člověka.

Ne­zná-li ob­řady čili zá­ko­ny, jež upravují spo­le­čen­ské vztahy, nemá nic, čím by se ve svém chování ustá­lil.

Ne­zná-li hodnotu slov li­dí, ne­zná je samé“.“

Konfu­cius a Men­cius. Les Qua­tre Livres de phi­lo­sophie mo­rale et po­li­tique de la Chine (Čtyři knihy mravní a po­li­tické fi­lo­sofie Číny), přel. z čín­štiny Guillaume Pauthi­er. Pa­říž: Charpen­tier, 1841.

„Mi­s­tr: „Kdo ne­zná de­kret, ne­může se stát ušlech­ti­lým mu­žem. Kdo ne­zná ob­řa­dy, ne­může se udržet. Kdo ne­zná slova, ne­může po­znat li­di“.“

Konfu­cius. Le Livre de la sagesse de Confu­cius (Kniha moud­rosti Konfu­ci­ovy), přel. z čín­štiny Eula­lie Ste­ens. Mo­na­ko; Pa­říž: Édi­ti­ons du Ro­cher, sb. „Les Grands Tex­tes spi­ri­tuel­s“, 1996.

„Mistr pravil: „Kdo ne­zná vůli Nebe (při­ro­zený zá­kon), nikdy ne­bude mudr­cem. Kdo ne­zná pravi­dla a oby­če­je, ne­bude stálý ve svém chování. Kdo ne­umí roz­po­znat pravdu od ne­pravdy v ře­čech li­dí, ne­může po­znat li­di“.“

Konfu­cius a Men­cius. Les Qua­tre Livres (Čtyři knihy), přel. z čín­štiny do fran­couz­štiny a la­tiny Séraphin Cou­vre­ur. He­ji­an: Impri­me­rie de la mis­sion catho­lique, 1895.

„Magis­ter ait: „Qui non co­gnos­cit Cæli man­da­ta, non habet quo fiat sapi­ens vir. Qui non novit ri­tus, non habet quo con­sistat, id est, non habet cer­tam legem qua con­stan­ter se di­rigat. Qui ne­s­cit dis­cernere (exa­mi­nare et æs­ti­ma­re) ho­mi­num dicta, non habet quo nos­cat ho­mi­ne­s“.“

Konfu­cius a Men­cius. Les Qua­tre Livres (Čtyři knihy), přel. z čín­štiny do fran­couz­štiny a la­tiny Séraphin Cou­vre­ur. He­ji­an: Impri­me­rie de la mis­sion catho­lique, 1895.

„Mistr pravil: „Kdo ne­zná ne­beský de­kret, ne­může být cti­hodným člověkem. Kdo ne­zná pravi­dla a oby­če­je, ne­může se upevnit. Kdo ne­zná smysl ře­čí, ne­může po­znat li­di“.“

Konfu­cius. En­t­reti­ens du Maître avec ses dis­ciples (Hovory Mi­s­tra s jeho žáky), přel. z čín­štiny Séraphin Cou­vre­ur, rev. pře­kladu a do­slov Mu­riel Ba­ryosher-Che­mou­ny. Pa­říž: Éd. Mille et une nuits, sb. „Mille et une nuit­s“, 1997; pře­tisk pod ná­zvem Pa­ro­les de Confu­cius, En­t­reti­ens (Slova Konfu­ci­ova, Hovory), Pa­říž: Hugo po­che, sb. „Hugo po­che: sages­se­s“, 2023.

„Confu­cii effa­tum: „Nec sapi­en­tiam appre­hen­de­re, qui Cæli legem; nec in vir­tute sta­re, qui ri­tuum ho­ne­sta­tem; nec ho­mi­nes po­test dignosce­re, qui ver­bo­rum ar­tem igno­rat“.“

Konfu­cius a Men­cius. Si­nensis impe­rii libri clas­sici sex, přel. z čín­štiny do la­tiny François Noël. Praha: per J. J. Ka­menicky, 1711.

„Konfu­cius říkal: „Nelze do­sáh­nout moud­ros­ti, ne­zná­me-li zá­kon ne­bes, ani se upevnit ve ctnos­ti, jsou-li nám ne­známé ob­řady po­ctivos­ti, ani roz­li­šit li­di, ne­u­mí­me-li umění ře­či“.“

Konfu­cius a Men­cius. Les Livres clas­siques de l’Empire de la Chine (Kla­sické knihy Čín­ské říše), ne­přímý pře­klad z la­tiny Franço­is-An­d­ré-Ad­rien Pluquet, podle pře­kladu Franço­ise Noë­la. Pa­říž: de Bu­re; Barrois aîné a Barrois je­u­ne, 1784.

„Confu­cius aie­bat: „Qui non s[c]it, ade­oque nec cre­dit dari Cœli man­da­tum et Pro­vi­den­ti­am, id est, qui non in­tel­ligit et cre­dit pro­spera et ad­ver­sa, vi­tam et mor­tem, etc. a Cœli nutu con­si­li­oque pen­dere (vel, ut expo­nunt alii, qui non co­gnos­cit lu­men rati­o­nis cœ­li­tus in­di­tum esse mor­ta­li­bus, ad quod vitæ suæ rati­o­nes omnes compo­nat, et quæ prava sunt, fugi­at, quæ recta, pro­sequa­tur), vir huj­usmodi pro­fecto non habe­bit quo eva­dat pro­bus ac sapi­ens; quin imo multa com­mit­tet ho­mine in­digna, dum quæ il­li­cita sunt, vel supra vi­res suas, con­secta­bi­tur, vel iis ma­lis, quæ frustra co­na­bi­tur effuge­re, succum­bet.

Quisquis igno­rat de­co­rum cuj­usque rei et mo­dum, ne­cnon ri­tus offi­ci­aque civi­lia, quæ so­ci­e­ta­tis hu­manæ vin­cula quæ­dam sunt, ac pro­prium cuj­usque ho­mi­nis decus et fir­ma­men­tum, non habe­bit is quo eriga­tur aut eva­dat vir gravis et con­stans, et sibi aliisque uti­lis; labe­tur enim as­si­due, fluctua­bit in­cer­tus, et ip­sius quoque vir­tu­tis, si quam forte adep­tus est, jactu­ram aliquando fa­ci­et.

Lingua cor­dis in­dex est; nec raro qui­dquid in toto la­tet ho­mi­ne, brevis ej­usdem pro­dit oratio. Quo­ci­rca quisquis non in­tel­ligit ser­mo­nes ho­mi­num, sic ut apte dis­cernat quam rec­te, quam perpe­ram quid di­ca­tur, non habe­bit quo per­spec­tos habeat ip­sos ho­mi­nes: erro­res illo­rum sci­li­cet, in­do­lem, con­si­lia, facul­ta­tes.

Porro quisquis hæc tria — Cœ­li, inquam, pro­vi­den­ti­am, re­rum mo­dum, ip­sos denique ho­mi­nes — probe co­gnove­rit, itaque vi­xe­rit, ut huic co­gni­ti­oni vita mo­ri­busque re­spon­de­at, is omnino dici po­te­rit par­tes omnes rari sapi­en­tis, et qui longe supra vulgus emi­ne­at, explevis­se“.“

Konfu­cius. Confu­cius Si­na­rum phi­lo­sophus, sive Scien­tia si­nensis la­tine expo­sita, přel. z čín­štiny do la­tiny Pro­spero In­tor­cet­ta, Chris­tian Her­d­t­ri­ch, François de Rouge­mont a Phi­lippe Couplet. Pa­říž: D. Horthe­mels, 1687.

„Kdo ne­zná příkazy Ne­bes a Pro­zře­telnost, kdo ne­vě­ří, že pro­spe­rita a pro­ti­ven­ství, život a smrt atd. zá­vi­sejí na vůli a radě Ne­bes, a kdo ne­u­znává, že světlo ro­zumu je da­rem, který Nebe dává smr­telníkům a kte­rému je třeba při­způ­so­bit všechny po­hyby na­šeho života ja­kožto pravi­dlu zla a dob­ra, to­ho, co je třeba uniknout, i to­ho, co je třeba při­jmout; ta­kový člověk se za­jisté nikdy ne­může stát čestným člověkem ani mudr­cem, naopak ne­dokáže ne­u­dě­lat mnoho věcí ne­dů­stojných člověka, dá se na vě­ci, které jsou ne­dovo­lené nebo nad jeho sí­ly, a pod­lehne ne­štěs­tím, jimž se marně bude snažit vy­hnout.

Kdo ne­zná slušnost a způ­sob každé vě­ci, zvyky a vzá­jemné po­vinnos­ti, jež jsou ja­koby pouty lid­ské spo­lečnosti a zvláštní oz­do­bou kaž­dého jednot­liv­ce; nikdy se k ni­čemu ne­po­zvedne a ne­do­sáhne to­ho, aby byl mu­žem dů­leži­tým, vážným, stá­lým a uži­tečným svým i ji­ným; ale bude ne­u­stále pa­dat, bude plavat v ustavičné ne­jis­to­tě, a zís­ká-li dokonce ně­ja­kou ctnost, na­ko­nec ji jednoho dne ztra­tí.

Jazyk je zna­mením či ukaza­te­lem srdce a často malé uniknuvší slovo od­halí vše, co má člověk v mys­li; a proto kdokoli neslyší řeči lidí tak, aby dokázal správně roz­li­šit, jak dobře či špatně bude něco ře­čeno, ne­bude schopen po­znat hloubku a vnitřek li­dí, je­jich omyly, je­jich po­vahu, je­jich zá­měry a jak daleko sahá nebo ne­sahá je­jich schopnost.

Avšak kdokoli dobře po­zná tyto tři věci — Pro­zře­telnost Ne­bes, zvláštní způ­sob vě­cí, vnitřek lidí — a kdo se bude ta­kovým způ­so­bem ří­dit, že jeho život a mravy bu­dou této zna­losti od­po­ví­dat, ten bude moci být s jis­to­tou ozna­čen za to­ho, kdo splnil všechny části vzácného a moud­rého člověka, dalece pře­sahu­jí­cího oby­čejnost.“

Konfu­cius. Confu­cius, ou La Science des prin­ces con­tenant les prin­cipes de la re­ligi­on, de la mo­rale par­ticu­lière, du gou­verne­ment po­li­tique des an­ci­ens empe­re­urs et magis­trats de la Chine (Konfu­cius aneb Věda knížat ob­sahu­jící zá­sady ná­božen­ství, par­tikulární mo­rálky, po­li­tického vládnutí sta­rých čín­ských cí­sařů a úředníků), ru­kopis č. 2331, ne­přímý pře­klad z la­tiny François Bernier, podle pře­kladu Pro­spera In­tor­cet­ty, Chris­ti­ana Her­d­t­ri­cha, Franço­ise de Rouge­mont a Phi­lippa Couple­ta. Pa­říž, Bib­li­o­thèque de l’Ar­senal, 1687; pře­tisk (před­ml. Sylvie Taus­sig, si­no­lo­gická pozn. Thi­erry Meynar­d), Pa­říž: Le Félin, sb. „Les Mar­ches du temps“, 2015.

„Dsü di­xit: „Igno­rans man­da­tum haud eva­det vir prin­cipa­lis.

Igno­rans ri­tus haud ad con­si­s­ten­dum.

Igno­rans verba haud ad noscen­dum ho­mi­ne­s“.“

Konfu­cius. Werke des chi­ne­sischen Wei­sen Khung-Fu-Dsü und se­i­ner Schüler, t. II, přel. z čín­štiny do něm­činy a la­tiny Wilhelm Schott. Ber­lín: C. H. Jo­nas, 1832.

„Phi­lo­sophus ait: „Qui non agnos­cit Cæli pro­vi­den­ti­am, non habet unde fiat sapi­ens. Qui haud nos­cit ri­tus, non habet unde con­sistat. Qui non dis­cernit ser­mo­nes, non habet unde co­gnos­cat ho­mi­ne­s“.“

Cur­sus lit­te­ra­turæ si­nicæ ne­o-mis­si­o­na­riis ac­com­mo­da­tus, t. II. Stu­dium clas­si­co­rum, přel. z čín­štiny do la­tiny Angelo Zot­to­li. Šanghaj: Mis­si­o­nis catho­licæ, 1879.

„Mudrc pravil: „Ten, kdo ne­u­znává a ne­roz­li­šuje příkaz Ne­be, ne­může být ušlech­ti­lým mu­žem. Ten, kdo ne­zná oby­če­je, se ne­u­drží. Ten, kdo ne­chápe přesný smysl slov, ne­může po­ro­zu­mět li­dem“.“

Les­lie, Do­nald Daniel. Confucius (Konfucius), stu­die ná­sle­dovaná Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovory Konfu­ci­ovými), ne­přímý pře­klad z hebrej­štiny Za­cha­rie Mayani, podle pře­kladu Do­nalda Daniela Les­liea. Pa­říž: Seghers, sb. „Phi­lo­sophes de tous les temps“, 1962.

Ke stažení

Zvukové nahrávky

• Anne Cheng o Konfu­ci­ovi. (France Cul­ture • France In­ter).
• Brigitte Bou­don o Konfu­ci­ovi. (É­di­ti­ons An­crages).
• Cyrille Javary o Konfu­ci­ovi. (Ra­dio France In­ternati­o­nale (RFI)).
• Čtení Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) ~Co­cotte a ~I­amnot, v pře­kladu Séraphina Cou­vreu­ra. (Lit­téra­ture au­di­o).
• Čtení Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) ~Riku­do­Sen­se­i­em, v pře­kladu Pierra Ryckman­se. (YouTu­be).
• Čás­tečné čtení Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Fa­bi­enne Pro­st, v pře­kladu Séraphina Cou­vreu­ra, revi­dovaném Mu­riel Ba­ryosher-Che­mou­ny. (YouTu­be).
• Čás­tečné čtení Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Mi­chaëlem Lon­sdalem, v pře­kladu Séraphina Cou­vreu­ra, revi­dovaném Mu­riel Ba­ryosher-Che­mou­ny. (YouTu­be).
• Čás­tečné čtení Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Ro­bi­nem Renuc­cim, v pře­kladu Séraphina Cou­vreu­ra, revi­dovaném Mu­riel Ba­ryosher-Che­mou­ny. (YouTu­be).
• René Éti­em­ble, Anne Cheng a Char­les Le Blanc o Konfu­ci­ovi. (France Cul­tu­re).
• Sami Tchak o Konfu­ci­ovi. (Ra­dio France In­ternati­o­nale (RFI)).
• Éti­enne Balazs o Konfu­ci­ovi. (France Cul­tu­re).

Tištěná díla

• Ru­kopis ne­pří­mého pře­kladu Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem Bernie­rem, podle pře­kladu Pro­spera In­tor­cet­ty, Chris­ti­ana Her­d­t­ri­cha, Franço­ise de Rouge­mont a Phi­lippa Coupleta (1687). (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• Ru­kopis ne­pří­mého pře­kladu Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem Bernie­rem, podle pře­kladu Pro­spera In­tor­cet­ty, Chris­ti­ana Her­d­t­ri­cha, Franço­ise de Rouge­mont a Phi­lippa Coupleta (1688). (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (18…). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (18…), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1841). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1841), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1841), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1841), kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1841), kopie 4. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1841), kopie 5. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1845). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1845), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1846). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1846), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1846), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1852). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1852), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1852), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1852), kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1858). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1858), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1858), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1858), kopie 3. (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1862). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1862), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1868). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1868), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1874). (Go­ogle Livre­s).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Guillau­mem Pauthi­e­rem (1921). (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Séraphi­nem Cou­vre­u­rem (e­lek­tro­nické vy­d.). (Chine an­ci­enne).
• Pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Séraphi­nem Cou­vre­u­rem (e­lek­tro­nické vyd. bis). (Wiki­sour­ce).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. I. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. I, kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. I, kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. I, kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. I, kopie 4. (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. II. (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. II, kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. II, kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. II, kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. II, kopie 4. (Go­ogle Livre­s).
• Ne­přímý pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem-An­d­ré-Ad­ri­enem Pluque­tem, podle pře­kladu Franço­ise Noëla (1784–1785), sv. II, kopie 5. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem Noëlem (1711). (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem Noëlem (1711), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem Noëlem (1711), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Franço­i­sem Noëlem (1711), kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687). (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 4. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 5. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 6. (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 7. (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 8. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 9. (A­me­ri­can Lib­ra­rie­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 10. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 11. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 12. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 13. (A­me­ri­can Lib­ra­rie­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 14. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 15. (Go­ogle Livre­s).
• La­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Pro­spe­rem In­tor­cet­tou, Chris­ti­anem Her­d­t­ri­chem, Franço­i­sem de Rouge­mont a Phi­lippem Couple­tem (1687), kopie 16. (Go­ogle Livre­s).
• Ně­mecký a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Wilhel­mem Schot­tem (1832). (Go­ogle Livre­s).
• Ně­mecký a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Wilhel­mem Schot­tem (1832), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Ně­mecký a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Wilhel­mem Schot­tem (1832), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Ně­mecký a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Wilhel­mem Schot­tem (1832), kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• Ně­mecký a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Wilhel­mem Schot­tem (1832), kopie 4. (Go­ogle Livre­s).
• Ně­mecký a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Wilhel­mem Schot­tem (1832), kopie 5. (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Ange­lem Zot­to­lim (1879). (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Ange­lem Zot­to­lim (1879), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Ange­lem Zot­to­lim (1879), kopie 2. (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Ange­lem Zot­to­lim (1879), kopie 3. (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Ange­lem Zot­to­lim (1879), kopie 4. (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a fran­couz­ský a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Séraphi­nem Cou­vre­u­rem (1895). (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a fran­couz­ský a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Séraphi­nem Cou­vre­u­rem (1895), kopie. (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a fran­couz­ský a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Séraphi­nem Cou­vre­u­rem (1910). (Go­ogle Livre­s).
• Vy­dání a fran­couz­ský a la­tin­ský pře­klad Les En­t­reti­ens de Confu­cius (Hovorů Konfu­ci­ových) Séraphi­nem Cou­vre­u­rem (1910), kopie. (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).

Bibliografie

• Assaf, An­to­i­ne-J­o­seph. Confu­cius à la plage: la sagesse dans un transat (Konfu­cius na pláži: moud­rost v le­hátku). Mala­koff: Du­nod, sb. „À la plage“, 2023.
• Cheng, Anne. His­toire de la pen­sée chi­no­ise (Dě­jiny čín­ského myš­lení). Pa­říž: Édi­ti­ons du Se­uil, 1997.
• De­sro­ches, Je­an-Paul a De­la­cour, Cathe­rine (dir.). Confu­cius: à l’aube de l’hu­manisme chi­nois (Konfu­cius: na úsvitu čín­ského hu­manismu) [ka­talog vý­stavy, Pa­říž, Musée nati­o­nal des arts asi­a­tique­s-Gui­me­t]. Pa­říž: Réu­nion des musées nati­o­naux, 2003.
• Granet, Mar­cel. La Pen­sée chi­no­ise (Čín­ské myš­lení), před­ml. Henri Berr. Pa­říž: A. Mi­chel, sb. „L’Évo­lu­tion de l’hu­mani­té“, 1950. (Bib­li­o­thèque nati­o­nale de France (BnF)).
• Java­ry, Cyrille. Sagesse de Confu­cius: vale­u­rs, pro­po­si­ti­ons et apho­ris­mes pour gran­dir (Konfu­ci­ova moud­rost: hodno­ty, ná­vrhy a afo­rismy pro růst). Pa­říž: Eyrolles, sb. „Eyrolles pra­tique: spi­ri­tua­li­té“, 2016.
• Labru­ne, Jean de. La Mo­rale de Confu­cius, phi­lo­sophe de la Chine (Mo­rálka Konfu­cia, čín­ského fi­lo­sofa), Am­ster­dam: P. Savou­ret, 1688; pře­tisk (ná­sle­dovaný Let­tre sur la mo­rale de Confu­cius (Do­pis o mo­rálce Konfu­ci­ově) od Si­mona Fou­che­ra), Pa­říž: E. Legrand; Fon­tenay-le-Com­te: Gau­din fils, 1844. (Go­ogle Livre­s).